[hlášky] [přezdívky] [jídla] [hry] [historky] [kdo koho přivedl]
*Osadní hymna*
Přátelství na n-tou
1. Mám přátel pár,věřím jim jdou vedle mě
mám přátel pár, náš krok vryl punc do země.
Co nás táhne cestou blátivou a žene za duhou,
přátelství na druhou.
ref 1. Nám čas přál,
známe své lásky stálice,
ten kdo to vzdal jen pár dnů může trápit se.
V čem je síla najít stejnou řeč i s další nevěstou,
přátelství na šestou.
3. Mám přátel pár,
bez ptaní jdou vedle mě,
mám přátel pár, náš krok vryl punc do země.
Co nás žene žárem palčivým a roztápanou tmou,
přátelsví na sedmou.
ref 2. Nám čas přál, moh by nám klidně přát i dál,
rád poslouchal, z přízně své velkou daň si vzal.
Dal nám sílu až nás zlomí pláč, pláč v roušce za plentou,
přátelství na n-tou.
*1991*
Honzík
1. Prsty otlačený od řemínků, náplast na patách
prach až pod víčkama, sluncem znavený
čekaj na nádražích na lavičkách až pojede jim ten správnej vlak.
2. Šátky na krku a širáky a páry těžkejch bot
podle doby název pionýr či skaut.
Co je po jménu, chtěj na chvilku si vlastní život do svejch rukou vzít.
Ref. Přišli zpívat jen a hrát, trochu si postěžovat, že se jim moc stejská,
že tak strašně máme práce, že už nezbývá nám na ně vůbec čas.
3. Vážný, až by člověk brečel, čelem do zdi narážej,
potom s natlučeným nosem zase dál.
S léty mnohý člověk pochopí a radši zapomene, to, co tolik chtěl.
Ref. Přišli zpívat jen a hrát...
*1992*
Rocky Mountains
1. Srpnový pátek a na horách sněží,
někdo jde vzhůru a někdo si věří,
krosna na zádech tíží jak žulovej blok.
Zatímco dole je léto a stromy,
silácký řeči těch co se bojí,
do bílé pláně udělat první krok.
ref. Ale vždycky se najdou a znovu to zkouší,
slunce jak plamen bodá je v očích,
rvou se jak koně, jen aby našli své já.
2. Sklonil jsem hlavu a ptal se sám sebe,
jestli jak oni mám to svoje nebe,
tak blízko nad sebou a nejsem na kolenou.
Má každý před sebou své Rocky moutauns,
svůj kopec z dětství co zdá se být zlatý,
kolik jich ztratilo cepín a muselo vzdát.
ref.2. Možná mám poslední, poslední šanci,
vzít svoji víru a v ledovém tanci,
na vrchol vynést vlajku a vidět ji vlát
*1993*
Maják
1. Čím dál, víc je někde v nás, čím dál víc nás proniká,
že jednou prolomí se hráz našich frází, maják naděje až zabliká.
2. Schází nám poctivej prám ztrácí vítr z plachtoví
jak starej bludnej Holanďan stále čeká na otázku kdo mi odpoví.
3. Každý má svou malou loď svoji vlajku vztyčenou,
a každý z nás je lodivod, který nemá v žádných mapách cestu značenou.
4. Možná, že se potkají, až nový vítr začne vát,
otazkou co si šeptají, na týhle lodi, odpovědi dávno budem znát.
ref 2. Kde je síla lidí, kde je víra v nás, kde je víra lidí, kde je síla v nás.
*1994*
Mytologie
1. Máme tady k mání pánové a dámy,Na na na na na ...
2. Proto tedy rázně je třeba
získat kázně
a zachránit tím říši Mytologie.
V tom pomůže nám Háhá, ptáček, taky žába
nezapomeň přec kdo věří vyhraje.
Na na na na na ...
3. Je nám přece známo, že v
knihách knih je dáno,
že v knihách knih je dáno jakpak na to jít.
Jak Bazilišky ztřískat a vládní knihy získat
a tu naši zemi navždy zachránit.
Na na na na na ...
*1995*
Cargo
1. Ve městě Cargo není nikdo sám,to rada ví, to strážník zná,
s něpřítelem poperem se snáz,se soudcem svým a gardou zvlášť.
2. Cargony do naší banky dáš,měna je tu a cargon náš,
úřad práce pomůže ti tu,co bys chtěl víc, vždyť ho máš rád.
ref. Cargo, je město, které dobře znám,Cargo, oslavnou píseň zazpívám,
Cargo, díky vám, že nežiju sám, Cargo, za jeho čest teď padnu rád,
tady totiž žiju rád.
3. Všichni v jednom městě chceme žít,a božský klid teď tady mít,
za ruce se musíme teď vzít,do dalších dnů společně jít.
ref. Cargo, je město, které dobře znám,Cargo, oslavnou píseň zazpívám,
Cargo, díky vám, že nežiju sám, Cargo, za jeho čest teď padnu rád,
tady totiž žiju rád.
*1996 - 1. turnus*
Indiánská
1. Čtyři bytelný nohy, má náš stařičkej kůň,
tak ještě pár dlouhejch chvil,čeká nás, tam je cíl
a tak zpívej Ó Manitúú.
2. Chraň svoji řeku a užívej ráj,vždyť indián si a není to báj
až zásoby na zimu budeme mít,tak už se nebudem s bělochy bít.
*1996 - 2. turnus*
ČIKITAKA
1. Teď v indiánské zemi bílý muž začal žít,Atabaska neví, kam by měl dříve jít,
bílý muž ve Washingtonu mu dobře neradí,čeká ho zděné městečko, ne les a kapradí.
ref. Či-ki či-ki čikitaka či-ki či-ki čikitaka Manitů, Manitů, Manitů.
2. Ve městečku je smutno, ptáčka tu neslyšíš, Atabasko těžko se tady zabydlíš,
kmen Atabasků chřadne, nejde si navyknout,
náčelník se nevzdává, musí něco podniknout.
3. Přešlo mnoho roků, posel zprávu přináší,můžete se do svých lovišť navrátit,
objevit tajemství, života předků svých, kmen Atabasků znovu a navždy proslavit.
ref. Či-ki či-ki čikitaka či-ki či-ki čikitaka Manitů, Manitů, Manitů.
Vikingská
1. Ať plují lodě tisíc mil, nový svět jsem objevil,
má cenu každé svítání, to vikingské je zpívání.
2. Z otroka můžeš být nevolník, rytíře předchází bojovník
a král náš silný dvorec má, v bouři vede nás víra vítězná.
ref. Jarel volá z dálky, k boji zve, nesmíš jít zpátky,
a s rozechvěním v srdci vyskočíš.
*1998*
Na východ Spojených států
1. Dnes mám zas jednou velký plán,těžký terén snad překonám,
další úsek trati najít,nová města tak propojit.
2. To znám tu spoustu překážek,to znám to jen jen začátek,
teď vím, že mám-li dojít včas,musím se dobře přichystat.
Ref. Můj šéf se zřejmě mílí,že nedojdu k svému cíli,
na východ Spojených států, poznajíc pacifickou dráhu.
Rec. No zdá se, že to nebude asi tak jednoduché,
jak se původně zdálo, protože......
Támhle indián z trávy kouká, a přede mnou skála ouha,
navíc tu nějaká strouha,východ je daleko, ale mě žene touha.
Opak. Sloku 3
*1999*
Ve jménu krále
1.Ve jménu krále bojovat budem,jeho zem velkou, zas pospojujem.
Že Maxík II zradil ho tvrdě,proto postavíme, my se mu hrdě.
Ref. Král nám velí vpřed,do boje, do boje, za lepší svět.
A my ho poslechnem vezmeme zbraně,bez bázně, bez strachu půjdeme na ně!
2.Abe nám požehná, bude nás chránit,vévoda zas umí ve všem poradit.
A že jsme pospolu družina statná,soupeřům nařežem, to je věc jasná.
Ref. Král nám velí...
*2001*
Čas
1.Utekla nám hodinka, byla to jen chvilinka
|: kdopak z nás to oslaví a tím čase pobaví :|
3. Až zazáří zítra den a čas bude spokojen
|: to je přece úkol náš, vteřiny tím nasbíráš :|
4. Utekla nám hodinka, byla to jen chvilinka
|: kdopak z nás to oslaví a tím čase pobaví :|
*2002*
Mušketýrská hymna
Ref. Všichni za jednoho, jeden za všechny,
všichni za jednoho, jeden za všechny,
stát se mušketýrem, mušketýrem,
to je úkol pro nás pro všechny.
1. Jako mušketýři budem stateční,
v žádném boji nebudeme zbyteční,
zvládnem všechny ctnosti, dovednosti,
ke křivdám nebudem neteční.
Ref. Všichni za jednoho, jeden za všechny,
všichni za jednoho, jeden za všechny,
stát se mušketýrem, mušketýrem,
to je úkol pro nás pro všechny.
2. S králem Ludvíkem se budem potkávat,
s tím, co potřebuje, budem pomáhat.
Dáme dohromady naše hlavy
a společně budem vyhrávat.
Ref. Všichni za jednoho, jeden za všechny,
všichni za jednoho, jeden za všechny,
stát se mušketýrem, mušketýrem,
to je úkol pro nás pro všechny.
*2003*
Bohové nemusí být vždycky šílení
1. Bohové na Olympu spolu skotačí,
na jejich kousky nikdo z lidí nestačí.
Každý z nich by vládu nad vším chtěl hned mít,
o to se dokážou hodiny dlouhé přít.
Ref. Zeus, Apolon, Afrodité,
Hefaistos, Amor, Dionýsos, Selené.
Héra, Athéna, Asklépios,
Arthemis, Hádes, Deméter a Poseidon.
2. Z otroků svobodným lidem chcem se stát,
Pár drobných darů bohům však musíme dát.
Všichni budeme se snažit ze všech sil,
Aby každý z nich si nás hned oblíbil.
Ref. Zeus, Apolon, Afrodité……
3. Bohové nemusí být vždycky šílení,
Na naše prosby jistě rádi se změní,
Společně všechny zkoušky hravě zvládneme,
Prátele nové mezi nimi najdeme.
Ref. I Zeus, Apolon, Afrodité……
Neureovna, Ifigenie taky...
*2004*
Tajemství ostrova pokladů
1. Vzhůru na palubu dálky volají
příhodný vítr už vane nám.
Tajemné příběhy nás teď čekají
tvým domovem bude oceán.
V ráhnoví plachty vítr nadouvá,
žene loď v širou dál,
kolébá boky plachetnice
jak by si s ní jenom hrál.
Posádku ani škuner neleká,
bouře ni uragán,
přítomnost země ohlásí nám
příletem kormorán.
2. Náš ostrov vzdálený z vln se vynoří,
z příboje snů našich pustý kraj.
Zátoku písčitou úsvit odhalí,
háj palem útesy bílých skal.
Příď krájí vlny tvůj čas,
srdce Tvé tluče rázně,
nástrahy, nože nebezpečí
s přáteli zvládneš vždy snáz.
V přátelství najdeš pevnou hráz,
zbaví Tě smutku, bázně,
zítra až naše cesta skončí,
staneš se jedním z nás.
*2005*
Cestovatelská
1. Letecká linka do ráje, k ostrovům slunné Havaje,
vydali jsme se na cesty, co jen tak nikdo nezkusí.
2. Na plážích lidi padají, na pólech ledy netají,
cesta nám právě začíná a slunce pálí, jó, to se má.
R. Na Saharu, do Uralu, tak tohle mám rád,
o Austrálii, Sicílii si můžem zdát,
reagge, reagge, reagge, na Saharu, do Uralu hej....
3. Cesta nám dobře utíká, ještě, že máme budíčka,
do deníku si napíšem, co přinesl nám další den.
4. Zatančíme si reagge styl, ani jsem sambu nezkusil,
ten kdo je slabý odmítá a další stát nás přivítá.
R. Na Saharu...
*Sepsané songy*
ČVACHTANI (na melodie LACHTANI)
My jsme prorubská rodina, žijeme si tu u starého mlýna
Jezdíme sem autem, ne však tramvají, přesto si tu všichni čvachtají
čvach …
Když hajnej vystoupil z formana, nevídaná zlost ho popadla,
Proto jsem se netrmácel přes celý svět, aby mi tu mobily ukradli hned.
Tady zloděj, támhle zloděj, všude samej smrad,
jak má správný občan relaxovat?
Tak se nedivte té prorubské rodině, že hledala ty mobily i v náhoně.
čvach …
Na hrázi stojí Abíček, píše si svůj obvyklý deníček,
pane bože, amen a taky víra, ať není mezi happy birthday žádná škvíra.
čvach …
Táta Míla vyskočil od plotýnky, že ho bolejí uplně všechny skulinky,
máma, Vlasta nastartuje lékárničku a naordinuje mu pak pět fernetíčků.
čvach …
Od Tančírny na Kari cesta dlouhá, žene tě tam však velká touha.
Vykakat se se trochu nesměle a nazpátek uhánět vesele.
čvach …
Jedna bulharská rodina rozhodla se, že si srandu udělá,
nechala si koupit české gumičky a vzápětí uhání do boudičky.
Byl to však jen vtípek, Kolouch naletěl,
na gumičky české potom zanevřel.
Pro velký úspěch změna programu,
dnes žádáme gumičky pouze z Vietnamu.
čvach …
Tento příběh o jedné naší brzdičce, která sídlí ve 27 boudičce.
Odbrzdění na něj nezabírá a velké prostoje potom často mívá.
Tomáš Mimoň zase často vedle je, chodí často mimo koleje.
Holáček to všechno zařídí, všechny vzkazy s ‚Ř‘ dobře vyřídí
Proto nedivte se té prorubské rodině, že chce žít pořád tady ve mlýně.
čvach …
My jsme prorubská rodina, žijeme si tu u starého mlýna
Jezdíme sem autem, ne však tramvají, přesto si tu všichni čvachtají
čvach …
ÓDA NA PANÍ VYVALENOU (melodie MYTOLOGIE)
Máme tady k mání abé náš a králi,
máme tady k mání, lesní záhadu.
To přišli jsme do lesa, nebyla nám kosa
a začalo nám pršet hnedka na hlavu.
na, na, na
Prošli jsme cestou, nelehkou však hezkou
do Kunčiny vsi na velké nákupy.
Ve dveřích nám hrozí paní Vyvalená,
že nesmíme ani hlásku vydati.
na, na, na
Kdo si tady pískne, toho hnedka třískne
a ty se mi nesměj támhle za zády.
To my už jsme nemohly a děti nám pomohly
a všichni se nás zastali a nezačaly se smát.
na, na, na
Tak odcházíme z krámku plni radovánků,
tak odcházíme z krámku vyvalených.
Stálo to však zato, chipsy jako zlato,
a nanuky nám taky velmi chutnyla.
na, na, na
A večer pár písní zavyli jsme v tísni
Deštíček nás strašil, avšak nevyhrál.
Celou noc jsme se hřáli, u ohýnku smáli
a hlídky se bály, aby neusly.
na, na, na
Proto tedy rázně, je třeba získat kázně
a zajistit tím dětem správnou výchovu.
A tak tuto píseň paní Vyvalené
věnují první dva naše oddíly.
OSLAVNÁ PÍSEŇ JOSEFŮV DŮL (Petr Vavřina)
Podzimní vákend a za okny sněží,
někdo má postel a zbytek si věří,
že pelech najde a nebude ve stoje spát.
Doma je teplo a máma a táta,
tady jen nabytá chata pana Láta
a přesto každý z nich je tady rád.
Ale vždycky se naštvou a znova to zkouší,
saze jak jehly bodaj je v očích,
rvou se jak koně, jen aby měli kde spát.
A to mě láká chata pana Látaááá
[hlášky] [přezdívky] [jídla] [hry] [historky] [děti] [kdo koho přivedl]